Ehm, dobrý den nebo ahoj. Nechci rušit a úplně nevím, jak začít, ale prý je na čase se Vám představit. Jsem kocourek, asi bych měl už znát, jak je život krásný. Narodil jsem se však na ulici, lidi neznám, poznal jsem však auto. Dost z blízka.

Hrozně jsem se bál, když mě lidi našli. Vzali mě na veterinu. Pak jedna operace, druhá. Zlomená stehenní kost sroste a bude fungovat tak, jak má. Vykloubená kyčel se také srovnala na své místo a jednou prý budu mít radost z pohybu. Jsem zvyklý na doteky lidí, někdo mě pořád ošetřuje. Vše zvládnu, vím, že mi chtějí pomáhat. Však důvěru a radost z kontaktu s člověkem ještě musím poznat. Vyprávěla mi o tom spolubydlící od vedle z ubikace a zní to krásně. Říkala, že až se zahojí moje rány na těle, uzdraví se i moje srdce a najdu k lidem cestu.

Prý jsem prošel peklem a musel jsem jako Phoenix zemřít a znovu povstal ze svého popela. Je to zázrak, že žiju. A stejně jako se znovuzrodilo mé tělo, zrodí se moje láska k lidem. Proto mi také ta bábovka od vedle říká Phoenix. Tím jsem měl asi tedy začít. Omlouvám se, představuji se poprvé v životě, tak úplně nevím, jak přesně na to.

Aktuálně potřebuji najít domov, kde budu v bezpečí doma. Na jaře bych mohl mít i přístup ven, ale nutné to není. Hledám klidnou domácnost, kde se nebudu lekat hluku a poskytnou mi trpělivost, péči a lásku.

Léky již žádné neberu. Operace jsou za mnou, šrouby jsou venku. Lítám jako raketa. Jsem mladý, necelý rok starý kocourek, již ošetřený proti parazitům a kastrovaný.

Pokud mi chcete podat pomocnou tlapku a nabídnout domov, napište na email utulek@tstabor.cz a domluvíme se, kdy mě můžete přijít poznat.

Za milé focení děkuju Radkovi vividfoto.cz/, dle holek v útulku mi jeho fotky pomohou najít nový domov, který akutně potřebuju.